Latimeria chalumnae

17. listopadu 2010 v 13:22 | Anna |  Kryptozoo-videa
Video jednoho z nejúchvatnějších tvorů této planety:

Zdroj videa: YouTube.com

Latimérii věnuji příští článek v rubrice "Živoucí fosílie".
 


Anketa

Rozum / city

Rozum 53.8% (85)
City 46.2% (73)

Komentáře

1 sarafína | 17. listopadu 2010 v 13:50 | Reagovat

xjůůůů už se moc těším x)

2 Kivi* Bubu | Web | 17. listopadu 2010 v 13:55 | Reagovat

Neviem prečo ale tá letiméria na mňa pôsobí tak.. strašidelne :D ... má fascinujúce oči. Teším sa na článok :)

3 HAAS | Web | 17. listopadu 2010 v 14:48 | Reagovat

Latimérie je podle mně víc než úchvatný živočich této planety... :-D

4 Victorie Seras - Lara | 17. listopadu 2010 v 15:57 | Reagovat

Proč patří k nejúchvatnějším tvorům planety ? :-D

5 Keta | Web | 17. listopadu 2010 v 17:32 | Reagovat

Wow :-D Napřed jsem si řekla "ryba", ale pak mi začala tak trochu připomínat tuleně xDD Mno, nechám se překvapit, o co vlastně jde :-)

Ohledně řeči draků :D
Mám pocit, že jsem ti to už vysvětlovala, nebo se mi to jen zdá? :-D Draci (stejně jako rostliny, víly, voda atd. atd.) mají vlastní řeč... vlastní jazyk, nazvala bych to spíš ;-)
Ovšem při telepatickém spojení dochází k tomu, že mé podvědomí překládá jejich jazyk do mého, takže jim rozumím, stejně tak drakovo podvědomí překládá můj jazyk do jeho...
Ovšem když už jsme u toho, přiznám se ti ještě k jedné mé malé příhodě: Když jsem dnes mluvila s drakem, používal pro označení lidí slovo, které mé podvědomí nedokázalo přeložit... Nakonec to slovo má mysl přijala jako "ničitelé", ovšem já cítila, že ten překlad je silně nepřesný a ono slovo vyjadřuje i něco víc... pro co ovšem můj jazyk nemá výraz ;-)

6 Keta | Web | 17. listopadu 2010 v 20:22 | Reagovat

Ale to je přece to samé, ne? :-D

7 Skříteček2 | Web | 18. listopadu 2010 v 20:13 | Reagovat

Zajímavé =) Paryby a i latymerie zrovna berem ve škole a teda vím toho o nich víc než úča =D

8 Lai | E-mail | Web | 1. prosince 2010 v 13:25 | Reagovat

INTERVIEW – (rodina) – babička

Téma: změny ve společnosti během období jejího života

1.    Během období tvého života prošla společnost zásadními změnami, ať už se jednalo o zásadní přeměnu všeobecných hodnot, mínění či morálky. Kterou z těchto změn považuješ za nejméně přínosnou, potlačující kvality společnosti bývalé, kterou naopak za nejvíce prospěšnou, jenž dopomohla růstu těchto kvalit?

2.    S kterou z těchto změn v náhledu na řadu světových témat jsi se nejhůře vyrovnávala?

3.    Jak bys charakterizovala růst a rozvíjení sociálního myšlení, ke kterému během Tvého života docházelo? Směřoval spíše k lepšímu výsledku, nebo jej vnímáš záporně?

4.    Obešla by se společnost bez těchto morálních změn, kterými prošla? Byly zbytečné?

5.    Stále palčivějším problémem moderní doby je opouštění od bývalé morálky, která se v žebříčku hodnot dříve řadila jako jedna z primárních hodnot, dnes se však z některých sociálních vrstev pomalu vytrácí. Která společnost má v tomto ohledu pravdu?

6.    S postupujícími léty se téměř úplně opouští do dříve tak časté mravnostní cenzury, která mizí ze stránek tisku: do jaké míry je to v pořádku?

7.    Velmi se posunuly hranice v oblasti kázně: nad tím, co dřív bylo zcela neakceptovatelné, se teď mhouří oči. Je to zásadní nevýhoda? Proč?

8.

9 Lai | E-mail | Web | 6. prosince 2010 v 14:17 | Reagovat

Odpovědi na rozhovor na Tv.ps.:

Za nejvíce přínosnou: otevřel se svět, možnost pracovat, studovat a provozovat turismus v zahraničí. Za nejméně přínosnou považuji všeobecně změnu morálky, protože lidé začali myslit spíše na sebe a materiální hodnoty než na vzájemné vztahy a spolupráci.

Nelíbí se mi korupce, úplatkářství a zvýšená kriminalita - to je to, co mi nejvíc vadí.

Mnoho lidí se začalo spoléhat na pomoc státu co se týče sociálních dávek a někteří lidé je nestydatě zneužívají.

Neobešla, jsou dané vývojem. Jde o zákonitost, nastat zákonitě musely.

Obě mají pravdu, první však držela pevnou rukou, zato druhá poskytovala volnost a popustila otěže, čehož začali někteří občané zneužívat. V důsledku toho se vytratila například úcta ke starým lidem a postiženým a vzrostla kriminalita.

V pořádku je, že se otevřeně hovoří o homosexualitě a sexuální výchově, o hrozbě pohlavně přenosných nemocí, o plánovaném rodičovství. V nepořádku je hranice, za kterou se posouvá bulvár, který se pod záštitou svobody okleštil od základních pravidel i pravdivosti, protože žije ze senzací, které nemusejí být ani opodstatněny. Píše nepravdy a překračuje meze slušného chování, štve lidi v bezhlavé honbě za senzací.  

Hranice vzájemné neúcty (chování studentů k pedagogům, ke starým lidem, postiženým, maminkám s dětmi atd.), což je dané volností. O nauku etických pravidel se ochuzuje výchova mladých.

10 Lai | 8. prosince 2010 v 13:25 | Reagovat

Téma:  problematika globálního oteplování

1.    Globální oteplování je téma diskutabilní, které stále ještě naráží na bariéru kolektivního skepticismu. Je to tedy jen „mediální bublina“ a nástroj, který ekologové používají k manipulaci s vládou a širokou veřejností, nebo reálný problém, hrozící prstem nad rozpínavou civilizací?

2.    Na slovní spojení „globální oteplování“ narážíme vlivem nadměrné medializace stále častěji. Je podle Vás v pořádkou, jaká důležitost se mu přikládá, nebo jde o přílišnou dramatizaci problému?

3.

11 Lai | E-mail | Web | 14. prosince 2010 v 14:20 | Reagovat

1.    Globální oteplování je téma diskutabilní, které stále ještě naráží na bariéru kolektivního skepticismu. Je to tedy jen „mediální bublina“ a nástroj, který ekologové používají k manipulaci s vládou a širokou veřejností, nebo reálný problém, hrozící prstem nad rozpínavou civilizací?

2.    Na slovní spojení „globální oteplování“ narážíme vlivem nadměrné medializace stále častěji. Je podle Vás v pořádkou, jaká důležitost se mu přikládá, nebo jde o přílišnou dramatizaci problému?

3.    Tzv. Kjótský protokol, který má za úkol snížit emise skleníkových plynů v průmyslově vyspělých státech, dvě z těchto zemí podepsat odmítly. Máte pochopení pro jejich jednání, nebo se jeví jako kažení kolektivního úsilý o nápravu?

4.   Velmi sporná, možná dokonce nejspornější je na celém tématu otázka, zda má na globální oteplování nějaký vliv lidská činnost, zda s ním má přímou či nepřímou spojitost. Jaké zaujímáte stanovisko?

5.   Globálnímu oteplování a ekologii celkově se věnuje nové, revoluční školství stále více, zejména se klade důraz na informovanost žáků. Jak vidíte snahu o zkvalitnění vědomostí v těchto oblastech z pohledu pedagoga? Mají naději, nebo se míjí účinkem?

12 Lai | E-mail | Web | 15. prosince 2010 v 15:24 | Reagovat

6.  V důsledku klimatických změn z povrchu Země již nadobro zmizelo mnoho živočišných druhů, 100 až 200 druhům obývajících chladné podnebné pásy hrozí vyhynutí. Globálnímu oteplování již padlo za oběť více nežli 70 druhů žab v horských oblastech, které neměly jam utéci před zvyšující se teplotou. Napadá Vás nějaké účinné opatření, jak tomuto masovému vymírání předejít? Anebo by bylo lepší nechat věci přirozený průběh a do procesu nijak nezasahovat?

13 Lai | E-mail | Web | 15. prosince 2010 v 16:04 | Reagovat

7.   Pocítila jste již nějaké následky oteplování "na vlastní kůži"?

8.   Tím jsme tedy shrnuly příčinu a současný průběh, zbývá ještě dohra. Jak vidíte budoucnost oteplování, její dopady a následky? Jak se budou zrcadlit v životě běžného občana?

Danke...

14 Keta | Web | 19. prosince 2010 v 11:56 | Reagovat

[8]:[9]:[10]:[11]:[12]:[13]: Woah! O_O Lai zešílela! :D

15 Lai | 12. ledna 2011 v 13:24 | Reagovat

Fejeton
Ooo Genialita ooO
     Genialita je antonymem hlouposti, mylně se domnívá drtivá většina oslovených respondentů. Ale k přesnému definování tohoto slůvka je nejspíš zapotřebí  míti s ním osobní zkušenost.
Taková odpověď má totiž svá ale. Jedním takovým ale s vykřičníkem je už fakt, že hloupost je relativní a podbarvená subjektivním vnímáním jedince. Nasnadě je otázka, zda to není stejně s její sestrou, genialitou.
Lze genialitu změřit, spočítat, dostat na papír a dokázat, tudíž genialita, na rozdíl od „blbosti“, není pouhou představou o kvalitě myšlenkových pochodů zkoumaného objektu, nýbrž.

16 Lai | 12. ledna 2011 v 21:54 | Reagovat

ÚVAHA na TvPs.:

Obrácený rasismus aneb trefa do černého:
o moci médií, manipulaci a nadabovaném hlasu lidu

„Dějiny jsou tu od toho, aby se lidé měli možnost poučit ze svých chyb,“ tvrdí nejeden filosof. Jenomže těmto optimistům jaksi mezi prsty protéká životní realita. Lidstvo se ze svých chyb nepoučí; místo toho je zopakuje v domnění, že se stejné chyby dopustí lépe, s lepším úmyslem a lepším výsledkem, jen co vyhasne oheň na hranici jeho předchůdce.
Stejně tak je to napříč letopočty i s jistým jevem, který naši současníci mylně nazývají „fenoménem moderní doby“. Jistě, drazí přátelé, mám na mysli tahání za nitky nás, loutek s maskami na tváři. S falešnými maskami odhodlání svléct si z rukou pouta z nití.
Představa, že s námi hrají divadlo naši drazí chlebodárci, není nikterak revoluční. Vlastně se takové myšlenky honily hlavou snad každého člověka, jehož životní scénář byl již dávno dopředu nalinkován perem císaře, krále, cara, konzula, nebo třeba náčelníka… to jen naše mozkové závity jsou jaski skoupé na plození revolučních myšlenek, to jen lidé pod nadvládou pánů premiérů se ochotně stávají košťaty, s kterými se zametá, a to zejména pod koberec.
Veškerá naše „horečná snaha“ zbavit se vlastních otěží spočívá v ledabylém vyndáním cigarety z úst a konstatování: „Musíme s tím něco udělat,“ načež cigaretu opět sevřeme mezi rty a necháme strhnout tok našich myšlenek jejím směrem.
Nechci mluvit o závislosti na kouření (o tom snad jindy), ale o krizi, do které se naše společnost dostala sama. Nedbá, že jí teče do bot, a nebude na to dbát tak dlouho, až u pouhých zničených bot nezůstane. Možná si všimne ve chvíli, kdy se ji spáchne přílivová vlna. Možná.
Ale ruku na srdce, všichni o takové společnosti dobře víme, problém je v tom, že se o ní vyjadřujeme buď v osobě třetí, a nebo, hůř, v osobě druhé: „Bože, proč s tím něco neuděláte… vždyť je to strašné!“
Možná je načase si uvědomit, že ti „oni“ nebo „vy“ jsme vlastně „my“.
Ano, jsme to my, my, MY – šachové figurky vládní partie. Jen se podívejme na to, co se s námi děje:

„Vidíte ho? Tak ten, ten nám prosím vládne. Hele, co dělá, to snad není možný. Vidíte, nachytala ho při tom NOVA!“ hořečně komentuje osoba před televizní obrazovkou večerní dávku horkých novinek, kterou mu servíruje jeho oblíbené zpravodajství. „Určitě ty volební hlasy zfalšoval, že jo. To já se na to vykašlu, já volit nejdu, stejně si s těma hlasama udělaj, co chtěj. Já jsem na to vyzrál, k volbám nepudu.“
Ovšem dotyčná soba (skutečně existující, prosím!) si jaksi neuvědomí, že svým hlasem dotyčného politika do vlády dostal, a nic jiného, nežli jeho hlas, ho také pryč nevykáže.
A nadšená samomluva osoby před obrazovkou pokračuje: „Hele, to tenhle, to je jiný kafe… Tenhle, ten by je zkrotil…, ale kdo by ho volil, že jo? Lidi jsou degenerovaný,“ pěje ódu na svého favorita v náhlém přívalu vášně a nedbá na to, že to samé prohlašoval o před minutou pohaněném politikovi před začátkem minulého volebního období… Jenomže tohle přece říklá NOVA!
To, že se na nově jeden hlas také jaksi zneviditelnil, již nebere „osoba“ v potaz. O jaký hlas se jedná? Přece o ten nejdůležitější – o hlas lidu.
Myslím, že všichni máme v živé paměti minulou vítkovskou kauzu (díky té nejvelkolepější medializace, které se nedostalo ani zemětřesením zmítanému Haiti (a DOKONCE ani nové plastice zdobící tvář hudební scény), a v paměti máme i odezvu našich diskriminovaných spoluobčanů nejmenovaného etnika.  Jenomže … kdo diskriminuje koho?
To nechám na osobním uvážení každého z nás (!). Jde mi o pouhý daaetail ohledně toho „našeho hlasu“. Jaksi totiž zanikl v kvílení policejaních sirén a znělce jisté televizní stanice. Poněvadž nás informovala, že „většina národa se rezolutně postavila za maximální trestní sazbu, kterou si odsouzení vysloužili“, a následně se provalilo, že ona „většina národa“ byla „menšinou národa“ a osobně jsem ještě nenarazila na člověka, jenž by byl s touto imaginární většinou zajedno.
Ale zptátky k vládě a loutkovému divadlu, jehož kulisou je novodobá politická scéna. Prosím – žádám – apeluji na každého z vás, aby se zamyslil nad tím, zda je schopen něčeho víc, než zapět žalm nad svým osudem a jít dál. Ale PŘEDEVŠÍM Vás (ano právě VÁS!) prosím o to, aby to u pouhého myšlenkového pochodu neskončilo.
Vzpomeňme si na Římany. Vzpomeňme si na Francouze. Na Španěly, Brity, Rakušany, Němce … kteří v hloubi dějin neseděli s rukama v klíně.  A pojďme se vzbouřit proti područí naší vlády prolezlé červy korupce, která si z nás udělala cínové vojáčky na skutečném bitevním poli.
Na co čekáte? Přestaneme číst a jdeme s tím něco udělat! HNED!

17 Lai | 19. ledna 2011 v 13:23 | Reagovat

Fejeton
Ooo Vysvědčení ooO
    Papír, na kterém je černá na bílém otisknuta stopa našeho odhodlání, jenž se ukrývá v číslicích - měrných hodnotách snahy; jednotkách našeho úsilí zoufale dotlačit známku k horní hranici našich možností.
Papír, který po celý rok netečně ignorujeme a nevnímáme jako hrozbu visící nad našimi hlavami, nám to vrátí právě v čas posledního zvonění, zanikajícího v náhle oprášených slovech nábožného moldu.

18 terka | 20. července 2011 v 16:57 | Reagovat

Jo,otyhle rybě sem vyděla dokument jeto jedinný druh ryby který přežil z čeledi lalokoploutvých

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama