20. listopadu 2010 v 15:54 | Anna
|
Jednorožec (Unicornis, čínsky kilin): jedná se o lichokopytníka drobné, ne příliš mohutné tělesné konstituce, ladných proporcí a zhruba velikosti osla (Asinus). Dle některých údajů se člení na několik poddruhů, z nichž nejznámější je mořský, tlustorohý a modrý.
Fyziognomie a legendy
(pozor - neexistuje možnost, jak prověřit pravdivost pramenů, z kterých jsem čerpala)
Oči jsou světle, někdy tmavě modré, hlava podobná lani, rudá či bílá. Krk, šíje i zbytek trupu bělostný až krémový (evropská verze), zelený (asijská verze) či hnědý, někdy též vraný či sivý (pozdější verze založené spíše na fantazii vypravěčů než původních pramenech), mládě má potom zlatou, rezivou či rusou barvu, která se během dospívání mění na stříbrnou a posléze bílou.
Údy má jednorožec tenké, štíhlé a dlouhé, zakončené kopytem o jednom prstu (v pozdějších verzích též sudokopytník). Ocas i hříva mají pestrou škálu barvených variací, které obvykle korespondují s barvou srsti, nejčastěji jsou stříbrné a bílé. Ocas je podobný lvímu (pozdější evropská verze hovoří též prasečím, ještě pozdější o koňském) ocasu, žíně mají mít léčivé účinky.
Z čela mu vyrůstá dlouhý, dle některých silný, dle některých pramenů tenký rohovinový roh, spirálovitě točený a na konci ostřený do špičky. Podle Ktesia je "asi 45 cm dlouhý, u kořene bílý, uprostřed černý a na špici karmínový". Podle legendy neutralizuje veškeré jedy, má i omlazovací účinky a čistí vodu. Právě na prvním předpokladu byl založen velmi častý zvyk vyrábět z údajných rohů jednorožce číše, na druhém potom rozemílat domnělý roh na prášek a sypat ho do pití či krémů a hojivých mastí. V obou případech šlo o výnosný byznys na výrobě podvodných replik vydělávalo mnoho obchodníků: poháry byly zhotovovány z rohů nosorožců, rohy pak nahrazeny
narvalými (součástí exponátů je jeden roh i na zámku Častolivice - prokazatelně se jedná o roh narvala. Odpovídá sice popisu "jednorožčího" rohu, je však tak velký, že aby ho toto zvíře uneslo, muselo by být o poznání větší, než se uvádí. Na dotek je materiál velice hrubý.).
Podle legend se jednorožci většinově vyskytují v lesnatých oblastech Eurasie (nejspíše pochází zIndie). Žije v Indii, Japonsku, Číně, některých oblastech Afriky, dříve ve Francii a Německu.
Co je na pověstech pravdy?
Proti a pro jeho existenci.
- Jednorožec vznikl jako legenda.
- O zvířeti jako o reálné bytosti píší řečtí učenci jako Ktesias, na něj navazuje Aristoteles, Aelianus i Strabo, je však možné, že dotyční vědci si jednorožce pletou buď antilopou či nosorožcem.
- Jeho existence nebyla prokázána.
- Nicméně mnoho významných vědců se o to pokoušelo. Německý starosta Otto von Guericke roku 1663 dokonce sestavil jeho kostru z pozůstatků v jeskyni v Harzu, později však bylo zjištěno, že šlo o kosti jiných tvorů a roh patrně pocházel z narvala. Tato "kostra" však přesvědčila i známého skeptika, filosofa a matematika Gottfried Wilhelm von Leibnize, v jednorožcovu existenci. Kde je tedy pravda...?
- Francouzský zoolog Georges Cuvier tvrdil, že jednorožec nemůže existovat kvůli uvedené anatomii, která se neshoduje s životaschopností nositele. Tvor o takových proporcích podle něj zkrátka existovat nemohl.
- Vycházíme-li z faktu, že Cuvier měl k disposici drahé, avšak běžné narvalí (Monodon monoceros) rohy přisuzované jednoročci, rozhodně se nemýlil: zvíře o velikosti osla přece nemůže unést až 2,5 metru dlouhý roh jiného tvora. Co když ale existovaly i rohy pravé?
- O pravých rozích neexistují záznamy.
- Jak trefně poznamenal můj čtenář Mata při diskusi u
videa jednorožce, "
třeba je ten roh tvořen nějakou křehkou rohovinou, která se při foilizaci rozpadne". Krom toho nejsou rohy příliš vědecky zkoumány, protože neustále naráží na bariéru skepticismu.
- Je možné, že bytost vznikla na základě popisu nějakého zvířete s genetickou vadou, trpícího deformací čela, kde pak vyrostl "roh"...
Na prvním obrázku italská srnka (Capreolus) s výrůstkem na čele, dole stará malba lesního jednorožce. Je podoba jen náhodná? Foto: Profimedia a Wikipedia.org
... nebo mohly vzniknout záměnou s nosorožcem či antilopou.
Na horním obrázku přímorožec beisa (Oryx gazella beisa), dole kresba z britského bestiáře, která zobrazuje jednorožce. Rohy se vzájemně podobají: u přímorožce se z bočního pohledu navíc zdá, že má jenom jeden. Neodpovídá však směr, kterým rostou. Foto: zde a zde.
Existuje, existoval, nebo neexistuje tedy mýtický jednorožec?
páni a já pořád žila v domnění, že je velký jako kůň

moc hezky napsané s cennými informacemi