Dronte mauricijský

14. července 2010 v 0:00 | Anna |  Kryptozoologie
1/5. díl seriálu "Vrátí se vyhynulí ptáci?"


Dronte mauricijský (Raphus cucullatus): Oficiální název tohoto ptáka zní "dronte mauricijský", existuje však řada vedlejších přezdívek. Známé je například označení "blboun nejapný" či "dodo" (staroportugalsky doudo, čili "hlupák") nebo "Walgvogel" - holandsky "odporný pták" - toto nelibé přízvisko získal díky tuhému masu a špinavému peří. .

Tzv. blboun nejapný byl cca 23 kilogramů těžký pták čeledi drontovitých. Měl žluté končetiny a černý zobák s červenou skvrnkou. Jeho trup zdobilo modro-šedé peří a chomáček kratších per na ocase. Křídla byla zakrnělá a dronte jich nemohl využívat k letu. Některé zprávy námořníků však hovoří o tom, že byl zdatným plavcem (tato teorie není potvrzena) a u vodní hladiny lovil hejna ryb. Jinak se živil ovocem, kterého se dosyta najedl během období vlhka a v následujícím období sucha žil ze svých tukových zásob. Proto měl přirozenou tendenci pozřít co nejvíce potravy a tak se v zajetí snadno překrmoval. Umělci, kteří znázorňovali výhradně jedince přechovávané v soukromých chovech a zoologických zahradách, je tak zobrazovali jako silně obézní, což vedlo k všeobecnému rozšíření domněnky, že tito ptáci jsou "tlustí". Leč opak je pravdou...
Okolo jeho potravy však existuje spousta dohadů. Značně diskutabilní je například tvrzení, podle nějž tento pták pozřel i kamení či železo (zvířata kamení polykají pro rozmělnění potravy v žaludku, ale dodo se živil zralým ovocem).


Zajímavá a dobře známá je tzv. Templeho hypotéza, podle které vymření dronteho (viz níže) zapříčinilo i rychlé mizení dříve dominantní dřeviny, stromu Sideroxylon grandiflorum, který se - stejně jako dodo - endemiticky vyskytoval na ostrově Mauricius. Americký ekolog Stanley Temple si všiml ještě jedné skutečnosti: veškeré stromy, které na ostrovy zbyly, spadaly do doby před vyhubením blbouna. Z toho vyvodil domněnku, že oba případy spolu musí mít vnitřní souvislost a na jejím základě vystavěl právě slavnou hypotézu.
Podle ní problém spočíval v tom, že aby se mohla tvrdá semena stromu šířiit dál, musila nejdříve projít zažívacím traktem specifického druhu (dodo). Posléze si však uvědomil, že dronteho lze nahradit jiným druhem s podobným trávícím traktem, např. krocanem.
A teď to nejzajímavější: celá hypotéza je mylná! Skutečnou příčinou ztenčení porostu (v současnosti je pozvolna a úspěšně obnovován) byla jeho neschopnost soužití s nepůvodními druhy, na ostrov zavlečenými námořníky.

Photo: Dodo, Raphus cucullatus.

Tatáž okolnost se stala drontemu osudnou. Jako první se na ostrově vylodili Portugalci roku 1505 a nejen, že sem zavlekli škodnou, ale začali také ptákům vybírat hnízda. Blbouní vejce byla vítaným zpestřením jídelníčku. Maso však sestávalo nepoživatelným.
Pro nové druhy (prasata, opice a především krysy) představoval dodo snadnou kořist. Byl neobratný i pomalý a navíc nedokázal létat. Krom toho docházelo k rozsáhlému mýcení lesní plochy, která jim skýtala poslední ochranu. Není tedy divu, že ptáci, vystaveni oboustrannému nátlaku, se brzy přestali rozmnožovat a pomalu vymírali.
Poslední dronte byl zpozorován roku 1662 ztroskotaným námořníkem Volertem Evertszem. Jiné údaje ale hovoří až o roku 1681. Předním však došlo k poslednímu spatření roku 1638, v 17. století tedy již pomalu zvonil těmto ptákům umíráček.

The Dodo

Druh byl tedy vyhuben v méně než stoletém intervalu po svém objevení. Jakkoli se zdá tato zpráva šokující, odráží krutou realitu lidské bezohledností, jíž je doprovázena cesta k poznání.
V žádném muzeu se nedochovalo kompletní tělo dronteho, k vidění je však jeho kostra a jedno jihoafrické muzeum vlastní dokonce jeho vejce. Z nich se podařilo získat DNA, která má být nápomocna při dronteho oživení pomocí klonování, metodou "Jurský park". Cosi podobného se již v minulém století povedlo německým vědcům, kteří tímto způsobem oživili vyhynulé aurochy. Jak, ale zůstává záhadou. Zatím co v laboratořích pokračují neúspěšné pokusy, jedinou nadějí vědců zůstává, že se blbounům podařilo přežít na odlehlých místech ostrova. To je ovšem značně nepravděpodobné...

Zajímavosti:

- Dronte byl příbuzným afrických a jihoasijským holubům

Foto: zdroj

 


Anketa

Rozum / city

Rozum 54.1% (86)
City 45.9% (73)

Komentáře

1 robbca | Web | 14. července 2010 v 12:46 | Reagovat

Hrůza co člověk dovede udělat

2 Uru | Web | 15. července 2010 v 12:36 | Reagovat

krásné :-D !

PS.JJ pracuju na druhém dílu práv xD

3 Keta | Web | 17. července 2010 v 17:30 | Reagovat

Páni, děkuji, že jsem čestný host, určitě to bude super :-D
Blboun nejapný je vyhynulý? O_O O tom nic nevím. Myslela jsem, že ještě žije... :-( Každopádně moc zajímavý článek, je mi jich líto x(

4 Jj | 18. července 2010 v 17:46 | Reagovat

nejbližší příbuzný Raphinae (2 druhy drintů) je holub nicobarský

5 Jj | 19. července 2010 v 13:33 | Reagovat

jo a k těm ,,aurochům,, není dobré články kopírovat ;) jedná se o pratury,divoké předky domestikovaného skotu a ti nebyli naklonovaní ale vytvoření metodou ,,back breeding,, čili vzali nejprimitivnější plemena skotu a z nich vyšlechtili plemeno,které vypadá jak pratur (jenom rohy má menší než původní pratur)

6 Admin | 19. července 2010 v 20:11 | Reagovat

[5]: Článek není okopírovaný, pouze pojem pochází z anglického textu.

7 Eva | Web | 21. července 2010 v 14:35 | Reagovat

Skvělý

8 simspab | Web | 11. července 2012 v 13:43 | Reagovat

chudák dodo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama